Králův Dvůr

Napsal (») 27. 2. 2008 v kategorii Regionální historie, přečteno: 790×
Město Králův Dvůr

Statistické informace:
Celkem obyvatel: 6201
Předproduktivní věk: 913
Katastrální výměra(ha) 1247
Počet částí: 7 Karlova Huť, Králův Dvůr, Křižatky, Levín, Počaply, Popovice, Zahořany

Úvod:

Králův Dvůr je poměrně velké město jež je tvořeno několika dřívě samostatnými obcemi a to Králův Dvůr, Počaply, Popovice, Levín a Zahořany. Město se rozkládá v severní části Středočeské pahorkatiny, v sousedství města Beroun, jihozápadním směrem. Městem prochází dálnice D5, jež rozděluje Králův Dvůr na dvě části a to průmyslovou a administrativní. Východním směrem od Králova Dvora se rozprostírá chráněná krajinná oblast Český kras a západním směrem chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Královým Dvorem protéká řeka Litavka a v jeho nedalekém okolí se zvedají zalesněné stráně kopců. Severním směrem se nad městem zvedá vrchol Děd ( 492 m.n.m.) s volně přístupnou rozhlednou. Ve východní části města nedaleko dálnice najdeme barokní budovu zámku.

Historie:

První písemná zmínka o Králově Dvoře je z roku 1394. Ve 13. století tu nechal Václav I. postavit středověký dvůr. V roce 1585 byl areál dvora přestavěn tehdejšími majiteli a to Lobkovici na renesanční zámek. V držení tohoto rodu byl zámek a obec jen krátce, Králův Dvůr se stal administrativním královodvorského panství a to do roku 1848. V roce 1850 byly sloučeny obce Králův Dvůr, Popovice, Karlovy Hutě a Křížatek do jednoho celku nesoucí název Králův Dvůr. V roce 1860 byl královodvorský statek prodán rodu Fürstenberků. V místní části v Králově Huti byly vybudovány železárny a v Králově dvoře v souvislosti s rozvojem železáren byla koncem 19. století vystavěna dělnická kolonie činžovních domů. Kromě těchto domů tu bylo postaveno i několik luxusních vil. V roce 1920 byla u Diběrského potoka postavena podle návrhu známého architekta Kotěry dělnická kolonie. V roce 1930 byl Králův Dvůr povýšen na městečko. Až do roku 1980 byl Králův Dvůr samostatným městečkem a v tomto roce se stává součástí města Beroun. Králův Dvůr se osamostatnil v roce 1990.

Kultura:

V Králově Dvoře probíhá rekonstrukce zámku. V objektu zámku má vzniknout kulturní sál, galerie a obřadní síň. Každoročně se ve městě konají Městské slavnosti a v areálu zámku se pořádá akce zvaná Králodvorské kulturní léto.

Aktivity:

Ve městě najdeme Sokolovnu s tělocvičnou, fotbalovým hřištěm, areálem pro lehkou atletiku, hřištěm pro bambinton, hernou stolního tenisu, tenisovými kurty a posilovnou. V Králově Dvoře je zimní stadion a v místní části Popovice koupaliště s obřími skluzavkami, horolezeckou stěnu a hřištěm na vodní košíkovou. Ve městě se každoročně koná silniční běh "Králodvorský čtverec". Městem prochází zelená turistická značka a vydat se po ní můžeme na vrcholek Děd na rozhlednu.

Zajímavosti:

Zámek byl postaven v roce 1585 v renesančním stylu. V druhé polovině 18. století prodělal zámek rozsáhlou přestavbu v barokním stylu. V roce 1860 se jeho majiteli a to až do roku 1945 stávají Fűrstenbergové. Až do roku 2000 byla budova zámku účelově využívána, od tohoto roku je zámek v soukromých rukou a probíhá jeho rekonstrukce. Dominantou města je barokní kostel Nanebevzetí panny Marie v místní části Počaply, jež byl postaven v 1733. Jihozápadním směrem od města se zvedá Koukolova hora ( 470 m.n.m.) a na jejím vrcholku je zřícenina kaple svatého Blažeje, jež byla postavena v roce 1832. U severního okraje města je chráněné území přírodní památky Zahořanský stratotyp. Oblast přírodní památky je významným nalezištěm zkamenělin. Jihovýchodním směrem od města se nacházejí známé Koněpruské jeskyně.

Toto téma jsem si vybrala kvůli našemu krásnému zámku a také proto,že zde bydlím už přes 9 let a moc se mi tu líbí.

ZDROJ:http://mesta.turistik.cz/kraluv-dvur-u-berouna.htm

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a jedna