Bezprostřední příčinou ke stavbě nového hradu Točníka, vzdáleného od místa dolního hradu sotva 500m, byl bezpochyby požár, který poškodil hrad Žebrák v roce 1395. Nedlouho poté si začal král stavět honosnější sídlo na vyvýšenějším místě.
V tomto kritickém období vlády Václava IV., kdy nenávratně zanikaly staré hodnoty, bylo nezbytné, aby i středověký hrad reagoval na nebezpečí, ohrožující samou podstatu jeho existence. Nejen v organizaci a způsobu boje, ale i v architektuře znamená tato doba, a dokonce i hrad Točník samotný, zvrat, jímž jedna epocha končí a současně klade základy pro nástup příští. K neopakovatelným přednostem této epochy patřilo také to, že měla ještě tolik výtvarné síly, aby rozpor mezi novými obrannými požadavky a staršími estetickými postuláty dovedla překlenout a dokonce ze všeho i výtvarně těžit. Za přísně uzavřeným vyklenutým čelem Královského paláce se zamřížovanými okny a nárožní bosáží, jehož strohost zmírňovaly jen bílé štukové rámy kolem oken, dovedl architekt vykouzlit interiéry plné typicky poutavého a dráždivého půvabu. Nepravidelné vnitřní prostory budovy byly pro mistra královské huti, který tu působil, jen vítanou záminkou, aby rozvinul své klenební umění.
Přestože kvalitou kamenického zpracování oken a portálů nezůstává tzv. Purkrabský palác za Královským pozadu, je mezi oběma budovami rozdíl takřka dvou historických epoch. Zatímco Královský palác zahajuje novou stavební i fortifikační epochu a je dispozičně i výtvarně přímo nabit rozporností dobové atmosféry, je sálová stavba zcela konvenčním opakováním schématu, které je skoro tak staré jako hrad sám.
Je nepochybné, že hrad, tak rozsáhlý a výtvarně tak prvořadý, nebyl postaven jen pro osobní lovecké potěšení krále. Prozrazuje to už samotná existence dvou paláců, tak rozdílných ve vnitřním i vnějším vybavení. Sálová stavba byla, jak už vyplývá z jejího označení, určena především reprezentaci - zde byli bezpochyby přijímáni oficiální hosté. (Velký sál 2. patra dokonce převyšoval svými rozměry 34×15m do té doby největší reprezentativní síně - na Karlštejsně 22x8,5m, románský sál na Pražském hradě 32x9m, Karolinský 30x16m a na sál na Křivoklátě 28x8m.) Vnitřní obytné jádro naproti tomu mělo být podle zařízení i způsobu opevnění vyhrazeno jedině soukromým potřebám krále a jeho nejužší družiny a mělo být i jeho posledním útočištěm. Královský palác byl proto oddělen od ostatního hradního provozu a posunut až na samý okraj příkopu a spojený vnějškem ještě několika výpadními brankami.
přebráno z:http://www.tocnik.com/?sec=tocnik
můj názor: Točník je velmi krásný hrad. Několikrát jsem ho navštívila s rodiči, jako vystupující při historických akcích, ale i ze hřbetu koně. Nedávno jsem četla knihu Otomara Dvořáka. V té knize je o Točníku velmi pěkně psáno nejen o jeho historii ,ale i o jeho pověstech a neuveřitelných příbězích, které se tam odehráli.
2025 ©