Zejména v prvních stoletích od svého založení procházel Beroun pohnutými časy. Spolu s osadou, která se rozkládala zřejmě už ve 12. století proti vsi Brodu (nynější Závodí na levém břehu Berounky), se mluví o obci farní s českými obyvateli. Bohužel s přílivem německých přistěhovalců se už kolem roku 1350 mluví v městských privilegiích o dvou národnostech, a to byl i počátek rozbrojů. Musí proto přicházet kazatelé zvlášť pro Čechy a zvlášť pro Němce. K příšernému vyrovnávání účtů došlo podle kronikáře v úzké uličce – Hrdlořezech. Tak, jak docházelo k náboženským bojům, následovalo pak i usmiřování. Tak na hradě Žebrák vyjednávali husitští kněží s katolíky o sjednocení ve víře. Pak však přišel hrůzný rok 1421, kdy „bratři“ s Pražany slezli městské hradby a ve městě se krvavě bojovalo. Husité ovládli Beroun. Jen kněží zahynulo kolem třiceti. Později převládl novoutrakvistický názor a byly slouženy jen jednoduché evangelické služby Boží. Za vlády Rudolfa II. náležel Beroun k nejrozhodnějším protestantským městům (16. století). Teprve v březnu roku 1625 vstoupili do Berouna první jezuité. Od té doby byl Beroun katolickým městem. Tehdy se k velikonoční zpovědi dostavilo ze 671 obyvatel přes 50 procent. Zakrátko získala farnost i prvního varhaníka od karmelitánů z Prahy. Kromě místního kněze a jeho pomocníků působili ve městě i františkáni, minoritě, , kapucíni a jezuité. Ti všichni pomáhali obyvatelům sužovaným válečnými událostmi. Městem procházelo obrovské množství žoldáků od západu na Prahu a zpět. Často se chovali velmi nevybíravě, ba násilně. Třeba o zásobování požádalo přes 3000 vojáků najednou. S nimi přitáhl i Albrecht z Valdštejna se svou družinou. V roce 1631 se usadila v Berouně sadská posádka. Tyto válečné útrapy, kdy šlo o holý život, hluboce ovlivňovaly duchovní život obyvatel. Pak řádili ve městě Švédové tak, že mnozí obyvatelé se ze zoufalství ukryli v kostele. O tom, kolik tam zažili hladu a strachu, vypovídá verš z té doby: Když jsme v kostele byli, dost zlého jsme pocítili, kolikrát o útok dělali, aby nás okrádali.
V roce 1632 posádka 600 mužů vypálila obě berounská předměstí, zabavila všechno obilí ze sýpek, vybila dobytek a topila šindeli ze střech.
Článek jsem si vybral z důvodu stručné historie do nejzajímavějších detailů a propracování předchozího autora. Pojednává o rocích těžkého žití města Berouna.A je to dost upoutávácíjí
Martin Jelíněk
2025 ©