Po Filipově násilné smrti v roce 336, se vlády ujal jeho syn Alexandr, cestu k trůnu měl docela snadnou, protože jeho jediný bratr Arrhidaios byl méněcenný. Alexandr se proslavil jako voják v bitvě u Chairóneie, když pomohl svému otci s thébským vojskem.
Alexandr byl především skvělý voják a vojevůdce, vynikal mimořádnou statečností a ctižádostí
jeho vychovatelem byl po tři roky filosof Aristoteles.
Alexandr nastoupil na trůn jako dvacetiletý v roce 336, během dvou let se mu podařilo uklidnit situaci v Makedonii a zjara roku 334 se z asi padesátitisícovou armádou vydal na tažení proti Persii. Alexandr měl bojové štěstí již při překonání Hellespontu, který střežila perská flotila, ta překvapivě na Alexandra vůbec nezaútočila a nechala všechny vojáky přeplavit úžinu beze ztrát.
Alexander vedl hodně bitev. Jeho první známější bitva byla u řeky Gráník .Byla to jedna z nejdůležitějších bitev s Peršany čekala Alexandra v září roku 331 u Gaugamely,.I přes pár vojenských chyb se Alexandrovi tuto bitvu podařilo vyhrát .
Roku 327 Alexandr vylepšil svou armádu, která čítala asi 120000 vojáků všech národností a vydal se dobýt Indii. Do těžkého konfliktu se Alexandr už za řekou Indus dostal s králem Pórem, porazil ho v bitvě u Hydapsu. Po této vítězné bitvě však začala morálka Alexandových vojáků pomalu klesat z důvodů vyčerpání, častých monzunových dešťů. Alexandr se nakonec musel s vojáky podél řeky Indu vrátit zpět do Persie.
Další bitva ho čekala z Mally, i když Alexandr vyhrál, byl v této bitvě velmi vážně raněn. Svou kritickou situaci v Indii se snažil řešit rozdělením své armády, část poslal po moři a sám táhl podél pobřeží, zde si užil nekonečně trvajíci 60-denní pochod pouští, při kterém spousta jeho vojáků padal vyčerpáním. V roce 324 se konečně vrátil zpět do Persie, aby se dozvěděl že lodní část výpravy už v Persii nějakou dobu kotví.
Alexandr poté začal vycvičovat perskou armádu, následnou makedonskou vzpouru potlačil a vzbouřence nechal tradičně popravit. Po smrti svého nejlepšího přítele Hefaistóna, se Alexandr přesouvá do Babylónu, kde v červnu 323 buď na zápal plic nebo na malárii náhle umírá.
Zemřel tak jeden z největších dobyvatelů starověku a lidských dějin na sklonku svého života sice již Alexandr trpěl silnou paranoidou a velmi často popravoval nevinné vojáky. I tak mu ale nemůžeme upřít že za své krátké vlády se mu povedlo skoro nemožné. Jeho říše sahla od severní Afriky až po Indii, ta se nakonec ale rozpadla.
Klára Prošková
2025 ©