Egypt

Doba prvních třech dynastií se neřadí ke staroegyptské říši, jedná se o počátek historického rozmachu egyptské říše. V této době došlo ke sjednocení Horního a Dolního Egypta. Sjednocení vzešlo z Horního (jižního) Egypta za vlády krále Meniho; hlavními důvody bylo hospodářství. Bylo založeno nové hlavní město - Mennofer (Memphis). Do této doby spadají nálezy nejstarších dochovaných hieroglyfů - staroegyptského písma, jež je kombinací piktogramů a fonetického písma (obrázků, které znamenají buď celé slovo, nebo jen slabiku). Nejznámějším panovníkem z tohoto období je zajisté Džosér, majitel nejstarší egyptské pyramidy. Jedná se o stupňovitou, přes 60 metrů vysokou stavbu složenou ze šesti mastab postavených na sobě. Mastaba je původní podoba hrobů kvádrovitého tvaru. Stavbu Džosérovy pyramidy v Sakkáře navrhl ministr, stavitel, spisovatel a lékař Imhotep. Podobně jako dřívější mastaby, pohřební komora s mumifikovaným tělem panovníka je situována v labyrintu chodeb a místností pod pyramidou. V této době Egypťané také začali používat znak pro číslici 10 (např. číslo 23 již tedy nebylo třiadvacet svislých čárek, ale dva obloučky a tři čárky - viz obrázek níže).

Stará Říše
- 2575-2150 před Kristem

Králům staroegyptské říše říkáme podle historiků z pozdní doby egyptské faraóni . Faraóni byli vtělenými bohy na zemi (byli také náležitě uctíváni), měli neomezenou moc nad obyvateli, byli nejvyššími vojenskými veliteli i nejvyššími soudci. Jako své hrobky si nechávali stavět pyramidy (v této etapě již měly "standardní" jehlanovitý tvar), na jejichž realizaci často dohlíželi celý svůj život. Dodnes stále probíhají výzkumy na egyptských pyramidových polích - nejznámější se nacházejí v Gíze, Sakkáře a Dahšúru. V této souvislosti vystupují také čeští egyptologové, kteří světu představili mnoho úžasných objevů především z mladších dob egyptské historie.
Nejznámější pyramidy, postavené panovníky IV. dynastie, bychom mohli nalézt v Gíze (VIZ foto vpravo) (dnes blízko předměstí Káhiry). Největší pyramida je Chufuova (řecky Cheopsova). Má čtvercovou základnu o rozměru 230 metrů; vysoká je 146 metrů. Další pyramidou v Gíze je Rachefova (řec. Chefrénova) a nejmenší z trojice velkých pyramid v Gíze Menkaureova (řec. Myklerínova) pyramida. Součástí pyramid byly zádušní a údolní chrámy (zde se prováděla mumifikace = balzámování těla), kam vedly nadzemní kamenné (někdy zastřešené), nebo podzemní cesty. Ve druhé polovině Staré Říše začali panovníci s vyznávaním slunečního kultu (bůh Slunce = Re) a v této souvislosti si kromě pyramid nechávali stavět také sluneční chrámy. Z těchto jmenujme například Veserkafa, Sahurea, Neferirkarea, Veniho, Tetiho, Pjopeje I. a Pjopeje II.

Nová říše Egyptská
- 1600 - 1100 před Kristem

V tomto období dosáhl Egypt největšího územního rozsahu (až k Eufratu); v čele Egypta stáli slavní válečníci - Thutmose I., II., III., Amenhotep, apod. Hrobky králů byly umístěny v novém pohřebišti (naproti Thébám u Nilu), v tzv. údolí králů (např. Luxor nebo Karnak). Asi dvacetimetrové sochy umístěné v blízkosti těchto hrobek, často jen vytesány do skály, měly vyjadřovat nadlidský původ vládce. Amenhotep IV. uskutečnil náboženskou reformu, ve které omezil moc kněžstva a zavedl uctívání nového boha Átona (proto se přejmenoval na Achnatona). Tutanchámon se vrátil k původnímu božstvu, avšak neudržel kněžstvo v odstupu.

V letech 1300 - 1000 v Egyptě vládli Ramsesovci (Ramsee), kteří bojovali s Chetity. Po bitvě u Kadeše (asi 1285) byla uzavřena první mírová smlouva v dějinách. Uzavřeli ji Ramses II. a Chattušil II. Po uzavření míru s Chetity Egypťané bojovali s Libyjci („mořskými národy“).

Veronika Kapounová