Jean-Francois Champollion byl francouský archeolog a zakladatel egyptologie.Roku 1822 rozluštil jako první egyptské hieroglyfy s pomocí trojjazyčné Rosettské desky.
Byl obdařen výjimečným jazykovým nadáním.Již v pěti letech se naučil sám číst a psát.V devíti letech uměl řecky a latinsky;jako jedenáctiletý četl bibli z hebrejského originálu.V té době také sepsal svoji první knihu,Dějiny slavných psů.Když mu bylo 13 let,začal se učit arabsky a syrsky,později koptsky,jako patnáctiletý studoval perštinu,zéndštinu,prehlévštinu,jazyk farsí,sanskrt a pro rozptýlení také čínštinu.
Roku 1808 se stal členem Akademie věd v Grenoblu;uvedl se přednáškou při které přečetl úvod ke své knize Egypt za vlády faraónů.V období vlády císaře Napoleona však byl zastáncem Napoleonovi nebezpečných republikánských myšlenek a později vystupoval i proti Ludvíkovi XVIII.. To mu vyneslo snížení platu a zákaz přednášek.Když se Napoleon vrátil z vyhnanství na Elbě, Champollion se s ním setkal a představil mu koptský slovník na kterém pracoval.Po definitivní porážce Napoleona v bitvě u Waterloo roku 1815 byl Champollion označen za velezrádce a hrozilo,že bude odeslán na galeje.V létě roku 1821 odešel z Grenoblu,později se vrátil zpět domů a plánoval odejít do Egypta.
Rozluštění egyptských hieroglyfů
Champollion začal studovat nejdříve démotické písmo a potom hieroglyfy.Zkoumal a vyluštil deset písmen egyptské abecedy.Souběžně s ním učinil v tomto směru velký objev také britský přírodovědec Thomas Young jenž rozluštil 5 hieroglyfických znaků a určil jejich fonetickou hodnotu;dále objevil dva zvláštní znaky které v démotickém textu označovaly začátek a konec vlastního jména a potvrdil domněnku,že ve staroegyptském písmu se s výjimkou vlastních jmen nevyskytují samohlásky,podobně jako v arabštině.
Champollionovi se však podařilo rozluštit celý systém egyptského písma.Odhalil vztahy mezi hieroglyfickým a démotickým písmem a zároveň vztahy obou těchto písem k třetímu hieratickému tj.kněžskému.Dne 23.září 1822 přednesl Champollion svůj výklad a zároveň důkaz jeho správnosti před členy akademie.
Na Rosettské desce se zachovalo celkem 1419 hieroglyfů kterým odpovídá 486 řeckých slov; tj.každé slovo se píše průměrně třemi znaky.Jména králů psali Egypťané zřejmě na znak úcty do oválných rámečků,tzv.kartuší.Ke znakům,které neměly fonetickou hodnotu se přidával vysvětlujíci znak - determinativ.Samohlásky Egypťané pravděpodobne nepoužívali kvůli nářečním rozdílům.Vyskytovaly se však i kombinace jednotlivých znaků; např. "j" se označovalo obrázkem třtiny,spojilo se s determinativem označujícím chůzi(nohy) a vznikl ideogram vyjadřující "chodit".Co se týče směru čtení znaků,hieroglyfy se čtou zprava nebo zleva podle orientace určitých symbolů,např. podle toho kam se dívá sova(písmeno m) - čte se proti směru jejího pohledu.Datum Champollionovy přednášky se považuje za den zrodu egyptologie.
V červenci roku 1828 odjel Champollion do Egypta,kde objevil starý chrám,poté pokračoval do Karnaku a do Théb.O dva a půl roku později se vrátil do Francie,kde zemřel.
Eliška Lukavská
2025 ©