Osvícenský absolutismus
Základní myšlenky osvícenství přijaly za své i přední evropští panovníci. Nalezli v nich především podnět k upevnění a rozšíření mocenských pozic svého státu aniž se hodlali vzdát absolutistického způsobu vlády. Tak tomu bylo v případě pruského krále Fridricha II. a ruské carevny Kateřiny II.. Úspěšná pokračovatelka v díle Petra I. se sice k osvícenství okázale hlásila, neváhala však v roce 1774 brutálně potlačila nevolnické povstání vedené Jemljanem Pugačovem. Spojení panovnického absolutismu s osvícenskými myšlenkami vzniká tzv. osvícenský absolutismus. Jeho základ tvoří představa státu jako složitého stroje dobře fungujícího jen při dokonalé souhře všech jeho součástek, za něž byli pokladáni všichni obyvatelé od panovníka až do ajchudšího člověka. Úkolm vládcem a jeho rádců, kteří se považovali za rozumem mimořádně obdařené bytosti, bylo řídit chod státního mechanismu z jednoho centra, dbát na udržení společenské kázně a odstranˇovat vše, co by dobrou funkčnost státu narušovalo,tedy i nositele odlišných názorů.Osvícenský absolutismus kladl důraz na vzdělávání obyvatestva, hospodářský rozvoj a armádu.Systém zákazu, příkazů a nařízení se setkáva s požadavky svobody myšlení atd.
zdroj kniha dějepisu
2025 ©