Se svými továrnami a velkoměsty má svůj počátek v Británii. Jeho základy byly položeny před necelými třemi stovkami let. Nový způsob života se rozšířil do Evropy a do Spojených států. Počínaje 60. lety 18. století se odehrály velké změny, které navždy ovlivnily lidský život i způsob práce. Těmto změnám říkáme průmyslová revoluce. K rychlejší výrobě látek a dalšího zboží byly vyvinuty stroje poháněné nejdříve vodou a později párou. K obsluze těchto strojů bylo zapotřebí hodně lidí, proto se chudí lidé z venkova stěhovali do nových průmyslových měst, aby byli blízko továrně, kde bylo více pracovních příležitostí i vyšší mzdy. Přesto však žili dělníci ve městech často velmi uboze. V roce 1883 byl přijat v Británii zákon, který zakazoval dětskou práci, ale žádný zákon nestanovil délku pracovní doby, ani nezaručil bezpečnost práce v továrnách.
NOVÁ TECHNIKA
K výrobě strojů bylo zapotřebí pevnějších kovů. Proto byla vyvinuta litina a později ocel. Pára potřebná k pohonu strojů se vyráběla spalováním uhlí, jímž se ohřívala voda k bodu varu. Uhelné doly postupovaly hluboko pod zemský povrch. Prvním výrobkem, který se dal celý zhotovit pomocí strojů, byly bavlněné látky. Nové zboží se vyrábělo ve velkém množství, a tak bylo možno snížit prodejní cenu. První parní lokomotivu postavil v roce 1804 Richard Trevithick.
TKALCOVNY
První továrny byly tkalcovny poháněné vodou. Vyráběly látky. Byl v nich velký hluk a práce tam byla nebezpečná. Majitelé tkalcoven zaměstnávali hlavně ženy a děti, protože těm mohli platit méně než mužům. Majitel továrny byl Robert Owen.
DRUŽSTVA A ODBORY
Dělníci usilovali o zlepšení svých podmínek. Někteří zakládali odborové organizace, aby si vymohli kratší pracovní dobu a vyšší mzdy. Jiní otvírali družstevní obchody, kde se daly koupit zdravé potraviny za rozumné ceny. Tyto obchody se staly základem pozdějšího družstevního hnutí.
Klára Kříženecká
Zdroj: Velká obrazová encyklopedie - Dorling Kindersley