- Narodil se r. 1638, korunován na francouzského krále byl již v roce 1643, tedy v jeho šesti letech.Vládu zastávala jeho matka a ministr kardinál Mazarin.V té době se šlechta postavila proti trůnu a jeho daňové politice. Tomuto hnutí odporu se říkalo fronda. Osobně se vlády Ludvík ujal ve 23 letech.
- Vládl jako absolutistický panovník, to znamená, že o všem rozhodoval sám. Nechával si říkat král Slunce, jeho dvůr byl střediskem největších spisovatelů, hudebníků i výtvarníků své doby. Ludvík o sobě řekl známý výrok- "Stát jsem já". Roku 1649 přestěhoval dvůr do paláce ve Versailles, je to nádherný palác poblíž Paříže.Versailles byl a stále je, (nyní je zpřístupněn veřejnosti) plný skvostu, stříkajících fontán a keřů sestříhaných do různých tvarů-důkazem této nádhery byl fakt, že provoz paláce stál panovníka 1/10 státního majetku. Ministrem financí jmenoval francouzského státníka Jeana Colberta, za jehož vlády vzkvétal obchod i řemesla.
- Ludvík se stále obával habsburského obklíčení. Usiloval jednak o zabezpečení zemí, které by mohly zacelit mezery ve francouzských hranicích (ve válkach svedených v letech 1667-68 a 1772-78, jimiž získal Španělské Nizozemí a Franche-Comté) a jednak o vytvoření "železné hranice", hradby pevností, jejichž nejhustší řada stála na severu a východě, aby mohla zabránit vniknout do nitra království, jak se to v minulosti podařilo Angličanům a Habsburkům. Úspěch mu zřejmě dodal velké troufalství, neboť r. 1700 přijal vůli bezdětného španělského Habsburka Karla II., který odkázal Ludvíkovu vnuku Filipovi celé španělské imperium-Španělsko, Latinskou Ameriku, jižní Nizozemí a polovinu Itálie-přestože věděl, že když se ocitne tolik území najednou v rukou dynastie Bourbonů vyvolá to celoevropskou válku. Po určitých francouzských vítězstvích (1702-03) následovala série zdrcujících porážek (1704-09). Pak se projevil význam "železné hranice", která přiměla vyčerpané protivníky Francie strany k uzavření komromisní dohody v Utrechtu(1713) a Rastattu (1714). Filip si na jejich základě udržel Španělsko a Latinskou Ameriku, zatímco Savojsko a Británie se podělili o ostatní oblasti.
- Ludvík tedy uhájil celistvost francouzských hranic a jednou provždy skoncoval s hrozbou habsburského obklíčení. Válkami, které vedl však zemi značně ochudil a svým následníkům připravil dědictví finančních potíží a vnitřní nespokojenosti, která ohromila jejich moc. Ludvík zemřel roku 1715, po 72 letech vlády.
Tereza Humešová
2025 ©