Jan Žižka z Trocnova a Kalicha ( 1360 Trocnov - 11.října 1424 u Přibyslavi )
Byl významný husitský vojevůdce českého původu, jenž je pokládán za otce husitské vojenské doktríny a současně za autora či prvního reprezentanta defenzivní bojové techniky. Roku 1408 vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému městu České Budějovicea jako záškodník působil ve spolku jistého Matěje vůdce.
Pod vedením Jana Sokola z Lamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, avšak dodnes není historicky doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. V létě roku 1419 byl jedním z čelních účastníků první pražské defenestrace, avšak nespokojenost s kolísavou politikou pražské radnice byla příčinou kvůli níž českou metropoli opustil a odcestoval do Plezně.
Poblíž této bašty husitství dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace, nicméně po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nucen město přenechat v rukou nepřítele a probít se k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, kterému patrně náležel post vojenského velitele. V průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka a s největší pravděpodobností zcela oslepl. Ani slepota mu však nezabránila v čele husitských svazů odrazit vojska druhé křížové výpravy a posléze dál pokračovat v boji s domácím i zahraničním nepřítelem.
Jeho vzrůstající vliv a úspěchy však brzy narazily na zájmy pražanů a další měsíce se nesly ve znamení bojů mezi oběma husitskými frakcemi. Situace nakonec eskalovala do té míry, že Žižka českou metropoli oblehl a přinutil pražany vést mírové rozhovory (září 1424). Po urovnání konfliktu oba husitské tábory ujednaly výpravu na Moravu, v jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla hrad v Přibyslavi. Zde husitský vojevůdce podlehl hlíznatému onemocnění, jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.
vytvořila: Veronika Prokšová
zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Žižka
2025 ©