Cech je středověké a raně novověké řemeslnické sdružení, která hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Cechy vznikaly ve středověkých městech hlavně během 13.-15. století, v menších městech ještě i v 16. a 17. století. Rušeny začaly být ve druhé polovině 18. století a především v 19. století, neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji.
Charakteristika cechů
Smyslem cechu bylo především hájit zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu a cenu zboží, ale také například nedovolovat provozování řemesla někomu, kdo není členem cechu. Toto pokutování bylo podepřeno městskými výsadami, takže nečlen cechu prakticky nemohl své řemeslo vykonávat. Cech měl též svého představeného, který byl volen. Měl také svůj znak či prapor, disponoval mu udělenými privilegii atp. Cech disponoval také cechovní pokladnou, do níž se platily poplatky za zkoušky a vstup nových členů, pravidelné roční příspěvky, peníze vybrané na pokutách atd.
V cechu byli řemeslníci sdružováni podle jednotlivých oborů, ale velmi časté bylo spojování více řemesel do jednoho cechu, například cech ševců a obuvníků, mlynářů a perníkářů, zedníků a kameníků, krejčích a soukeníků, nebo cech kolářů, bednářů a hrnčířů. V menších městech se takto spojovala do jednoho cechu někdy i velmi různorodá řemesla.
Často se dodnes zachovaly cechovní regule, takže například víme, co musel zájemce splnit, aby byl přijat. Cech také například reguloval počet učedníků a tovaryšů. Zájemce o členství v cechu musel být vyučen u jiného člena cechu. Musel však také předložit tzv. „zachovací list“, který potvrzoval, že zájemce byl zplozen v řádně uzavřeném manželském svazku a byl pokřtěn. Zájemce pochopitelně také musel být měšťanem daného města, tj, musel v něm vlastnit dům.
Cechy nejen že potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takže se v řemeslech jen těžko prosazovaly nové postupy. Inovace byla možná, až když modernější způsob výroby schválil celý cech. V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým zpožděním za Evropou. Protože tento složitý a zcela nekonkurenční systém začal být postupně pro mnohé členy velmi svazujícím, docházelo často, zvláště v raném novověku k porušování cechovních pravidel. Velmi běžné bylo například překračování maximálního povoleného počtu tovaryšů. Tato nepružnost a podvazování konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem, proč byly nakonec cechy rušeny.
Zdroj http://referaty-seminarky.cz/cech/
Vitásek Tomáš
2025 ©