Příčinou tohoto konfliktu se staly nevyřešené problémy a agresivní plány velmocí seskupených
v Trojspolku a Dohodě.
Nejvíce válku chtělo Německo (císař Vilém II.), cílem bylo ovládnutí střední Evropu a pokračovat na východ, proniknout na Balkán, porazit Británii na moři, získat další kolonie. Národ byl zpracováván ideami nacionalismu a šovinismu. Rakousko-Uhersko chtělo válkou vyřešit národnostní problémy, získat nová území na Balkáně a na úkor Ruska. Obě země označujeme za centrální mocnosti .
28.7.1914 byla vyhlášena válka. Rusko mobilizuje armádu na pomoc Srbům, Německo vyhlašuje válku Rusku a tak se aktivizovaly všechny spojenecké smlouvy. Vypukl celoevropský konflikt. Itálie zůstala neutrální. Válka probíhala na několika frontách. Na západní frontě chtělo Německo bleskovou válkou vyřadit Francii, proto porušili neutralitu Belgie a obchvatem ze severu se blížili k Paříži. Británie cítíc se ohrožena vstoupila do války proti Německu. Německý útok se zastavil na řece Marně a nastala zákopová válka, která trvala prakticky až do roku 1918. Zákopová válka= oba protivníci se prakticky nehnuli z místa, fronta se posouvala maximálně o několik kilometrů, protože obě strany měly zhruba stejnou vojenskou sílu. Střídaly se masivní protiútoky, které většinou uvázly na ostnatých drátech a nekompromisní kulometné palbě nepřítele. Výsledkem byly pouze desetitisíce mrtvých bez jakékoliv změny. Na východě byla fronta rakousko-ruská, Rusové za pomoci Francie zahájili ofenzívu, která posunula frontu až ke Slovensku. Němci museli zasáhnout a i zde se síly vyrovnaly = zákopová válka. Poté mohlo Rakousko definitivně rozdrtit Srbsko na jižní frontě. Zbytky srbské armády byly evakuovány na ostrov Korfu. Na stranu centrálních mocností se přidalo Bulharsko a Turecko.
Pavlína Košťálková 
2025 ©